Městečková

Na břehu Sázavy vesnici znám, mívala hospůdku, statek i krám.
 Dnes toho z té doby nezbylo moc, jen klekání na dobrou noc.

 Zvonička na návsi, na ní je kříž, vraťte se vzpomínky sem ke mně blíž,
 na jezu koupání, na Mlejně zpívání dneska už neuslyšíš.

 Přece jen něco tu po létech zůstalo, něco, co večery v Městečku vítalo.
 Na návsi klinkání zvonečku klekání vrací nám vzpomínky blíž.

 Městečko vesničko, kterou mám rád, hlas tvojí zvoničky zní napořád.
 I když čas utíká po jezu Sázavy, musím se stále jen ptát.

 Pročpak jsi v srdci mém rozkvetla tak, proč svítíš vzpomínkou jak vlčí mák.
 Na doby, které jak rozjetý vlak nám ujely, dobře nám tak

 Městečko vesničko, kterou mám rád, hlas tvojí zvoničky zní napořád.
 Jak ten čas utíká po jezu Sázavy, na nás to nejvíc je  znát.